Kraniosakrální biodynamika je jemná doteková metoda, která vás zbaví nejen bolesti hlavy i zad a zmírní poúrazové nebo pooperační stavy, ale odstraní také psychosomatické problémy, emoční a psychické bloky, negativní vliv stresu a navozuje hluboký pocit relaxace.

KRANIOSAKRÁLNÍ BIODYNAMIKA navrací rovnováhu vašemu tělu a mysli. Pomůže vám zastavit se, uvolnit, odbourat stres a žít život v souladu s vašimi potřebami.

Pracuje s kraniosakrálním rytmem, který je součástí všech organismů s mozkem a míchou. Tvoří základ, jež nás drží při životě. Metoda vychází z faktu, že se člověk rodí zdravý, ale vlivem stresu, úrazů nebo i pouhým nesprávným držením těla dochází k narušení kraniosakrálního rytmu, což se projevuje fyzickými či psychickými obtížemi a nemocemi. K tomu všemu se všechny emoční a psychické bloky, traumata, strachy apod. propisují do fyzického těla a naše úžasné a moudré tělo tyto fyzické projevy v sobě uzavře, zapouzdří a drží spoustou energie, aby nás dále neohrožovaly. Tyto bloky často v životě ovlivňují další, na první pohled nesouvisející projevy, a proto je skutečně užitečné je začít řešit.

Ošetření kraniosakrální biodynamikou je proces. Síly nahromaděné za několik let a desetiletí se nedokážou z těla uvolnit během jednoho ošetření. Buďte proto trpěliví. 

Cranio=lebka, sacrum=kříž, bio=život, dynamic=pohyb. 

Historie kraniosakrální biodynamiky

Kraniosakrální práce má původ v západním lékařství a dlouho zůstávala jeho součástí. Na poč. 20. stol. americký osteopat Dr. W. Sutherland vytvořil na základě svých experimentů a zkušeností model a teorii o tom, jak centrální systém mezi craniem (lebkou) a sacrem (kostí křížovou) a jejich pohyb v tekutinách ovlivňuje lidskou bytost. Zjistil, že pohyby CS systému jsou způsobeny pohybem základní Životní síly, kterou nazval Breath of life (Dech Života). Tyto primární pohyby jsou projevem základních samoléčivých a samoregulačních sil v těle.

V 70. a 80. letech Dr. Upledger a Dr. Kami pokračovali ve zkoumání kraniosakrálního systému více vědeckým způsobem. Dokázali, že se craniální kosti hýbou v závislosti na rytmu proudění mozkomíšního moku.

Koncem století kraniosakrální terapie překročila pole osteopatie, vyvinula se v samostatnou terapeutickou formu, biodynamický přístup je v kraniosakrální terapii nejmladší a je v čele jejího vývoje.